pondělí, března 24, 2014

Ústavný súd ČR a doménové meno globtour.cz


MicroBlog Priateľov EISi práve priniesol správu, že Ústavný súd ČR dňa 6.3.2014 (spis.zn.: III.ÚS 2912/12) odmietol pre zjavnú neopodstatnenosť ústavnú sťažnosť obchodnej spoločnosti Globtour, spol. s r. o. vo veci doménového mena globtour.cz.

Súd vo svojom odôvodnení zaradil medzi "majetkové práva" aj právo k doménovému menu.
Svoje rozhodnutie odôvodnil tak, že:

... Pojem “majetek”, uvedený v čl. 11 odst. 1 Listiny resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, má autonomní povahu, která se neomezuje na vlastnictví hmotných statků a je nezávislá na formálním vymezení ve vnitrostátním právu; mezi “majetková práva” ve smyslu citovaných článků tak mohou patřit i některá práva a zájmy, jako např. v projednávaném případě právo k doménovému jménu.
Ústavní soud je toho názoru, a účastníci to zřejmě nepopírají, že předmětné doménové jméno “globtour.cz” bylo majetkem ve smyslu citovaných článků Listiny a Úmluvy. Zjevné zasahování do práva stěžovatelky na pokojné užívání svého majetku by mohlo být spatřováno ve skutečnosti, že byť stěžovatelka (po rozhodnutí dovolacího soudu) svého majetku nebyla přímo zbavena, bylo jí zakázáno užívání a nakládání s doménovým jménem globtour.cz, vyjma jeho převodu na žalobkyni. Je proto dále nutné zabývat se tím, zda takové omezení bylo ospravedlněno z hlediska třetí věty čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, který přiznává státu právo upravovat užívání majetku pomocí “zákonů”.
Zásah do práva na pokojné užívání majetku může být ospravedlněn, když se prokáže, že byl proveden v “obecném zájmu” a “za podmínek, které stanoví zákon”. Kromě toho každé zasahování musí splňovat i kritérium přiměřenosti, tj. opatření, kterým dochází k zasahování, musí zajistit “spravedlivou rovnováhu” mezi požadavky obecného zájmu společnosti a požadavky ochrany základních práv jednotlivce, přičemž požadovaná rovnováha nebude dána, pokud dotčená osoba nese zvláštní a nadměrné břemeno.
V projednávaném případě obecné soudy dospěly k závěru, že zásah do základního práva stěžovatelky na pokojné užívání majetku (doménového jména) byl nezbytný v obecném zájmu a to k ochraně práv žalobkyně chráněných výše uvedenými zákony. S tímto závěrem se Ústavní soud ztotožňuje. Ze zjištěných skutečností též nelze dovodit, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo stěžovatelce uloženo “zvláštní a nadměrné břemeno.”
Z uvedeného tudíž plyne, že k porušení čl. 11 Listiny resp. čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě nedošlo...“

Súd v závere uviedol, že vo vzťahu k napadnutej časti rozsudku dovolacieho súdu, ktorým bolo dovolanie odmietnuté ako neprípustné, ústavná sťažnosť neobsahovala akékoľvek ústavne relevantné tvrdenie. Totiž podľa jeho odôvodnenia, sťažovateľka bez dostatočne relevantnej ústavnoprávnej argumentácie iba polemizuje so závermi, ku ktorým v jej právnej veci dospeli všeobecné súdy, čím stavia Ústavný súd do role ďalšej súdnej inštancie.

Ústavný súd ČR: Plný text rozhodnutia (Doc)

Za zmienku stojí aj prečítanie Amicus curiae (EISi) v danej veci.

Žádné komentáře: